Štěpánský hon 2014

I letos jsme se sešli na Štěpána k tradiční lovecké vycházce. Počasí nám přálo, bylo cca 5 cm sněhu a mírný mráz. Nálada byla od začátku vynikající, přišlo i hodně hostů. Hlavně z MS Velký Beranov.
Hned v první leči se nám podařilo ulovit zajíce. Další „Bartošíkova houština” byla ještě daleko úspěšnější. V ní se panu Hartmanovi podařilo ulovit divočáka. Z úlovku jsme měli velkou radost, potřebovali jsme ho na pokrytí plesu který je za dveřmi.
Po skončení lovu jsme ještě chvíli poseděli v hospodě U Golema a potom již každý spěchal ke svým rodinám.

Karel Kolář
myslivecký hospodář

Děti ze ZŠ E. Rošického Jihlava pomáhají v zimě zvěři

Členka našeho mysliveckého sdružení paní Hana Postřihačová zorganizovala na Základní škole Evžena Rosického sběr kaštanů pro přikrmování volně žijící zvěře v době nouze.

Sběru se zúčastnilo 18 dívek a 6 chlapců.
Kaštanů děti nasbíraly 65,8 kg.

Nejvíce kaštanů nasbírala Nela Pavlíková z 1.C – rovných 16 kg, dalším v pořadí byl Tomáš Straka z 2.D – nasbíral 6 kg, o třetí místo se dělily Veronika Coufalová z 1.A a Míša Heřmánková z 3.B – nasbíraly po 5,5 kg.
Žaludů, které se sbírají obtížněji, nasbíraly děti celkem 26,6 kg.
Nejvíce nasbírala Natálka Novotná z 1.C – 15,5 kg, pak Kateřina Tomanová z 1.D – 5 kg a Simonka Nováková z 1.C – 3 kg.

Kromě výše uvedeným je třeba poděkovat i Veronice Urbanové z 3.C, Beatě Zemanové, Venhauerovi a Samuelu Zdarsovi z 1.D, Leontýně Trněné, Erice Vejmělkové, Markétě Zerzánkové, Tomáši Sochorovi a Nikol Vorálkové z 2.D, Kochánkové a Romanu Kohoutovi z 2.B, Janu Vyskočilovi z 1.D, Ester Dirgin a Denise Čermákové z 1.A, Nováčkovi z 2.C, Drápelové z 2.A a Prchalové z 1.C. Ti všichni se podíleli na tom, že zvěři může být tuto zimu předloženo o 92,5 kg vynikajícího dietetického krmení více.

Všichni, kteří se sběru zúčastnili, dostali drobné odměny, sladkosti, diplomy, diářky a “placky”. Paní Postřihačová zakoupila i pexesa s mysliveckou tématikou od výtvarnice Hany Křenkové.

Foto: Hana Postřihačová
Text: Podle údajů Hany Postřihačové zpracoval Karel Ženíšek
Odměny - foto Hana Postřihačová

Hon 6. 12. 2014

Ilustrační foto Karel Ženíšek

Za účasti 33 střelců a 12 honců jsme postupně obstoupili a prohnali sedm lečí. Z toho pět v okolí hájovny a dvě na “Zajáku”.
Hned v první leči jsme narazili na lišku ta nás ale přechytračila a střelcům unikla. V následující „Bartošíkově“ houštině Pavlův pes hlásil divočáka ale nepodařilo se ho vyhnat. Také z této leče utekla za mohutné palby liška. Někdy v tuto chvíli se nám ztratil náš host pan Kotrba, kterého jsem našel skoro až u přehrady.
Ani v další leči u svážnice jsme neměli moc štěstí. Také v ní byl zalehlý kus černé. Tentokrát vyběhl, ale až po odtroubení. O další lišce v této houštině je škoda mluvit. Po ráně zamávala oháňkou a byla pryč!
Po dalších dvou lečích následovala u hájovny svačina kde si všichni pochutnali na vynikající polévce, kterou nám uvařila paní Nevrklová. Ke kávě se podávaly skvělé koblížky od honce Oldy Urbana.
Po svačině jsme se auty přesunuli na “Zaják”.
Hned v první leči se zase objevil kus černé. Střelci ale bohužel opět svou příležitost propásli. Přesto tato leč byla toho dne nejúspěšnější, určila totiž krále honu. Stal se jím Radek Vintr z Bílého Kamene, který ulovil kunu.
Potom již následovaly tradiční myslivecké rituály jako slavnostní ukončení honu, dekorování účastníků honu, nezbytný myslivecký soud a tombola.
V příjemné atmosféře v KD na Rounku jsme vychutnávali vynikající gulášek od paní Nevrklové, došlo i na tlačenku a skvělé zákusky od paní Havlové.
Zmoženi tancem a dobrým vínem jsme se rozcházeli v ranních hodinách.

Myslím, že se nám i přes lovecký neúspěch hon vydařil a naši lovci a hosté odcházeli domů spokojeni. Poděkování patří i honcům kteří měli tentokrát velmi těžké podmínky.

Karel Kolář
myslivecký hospodář 

Racek chechtavý
 

Racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus) je u nás dosti rozšířený. Hnízdí zde více než 10 tisíc párů. Část racků chectavých u nás přezimuje, část je tažná. Hnízdí ve velkých koloniích v močálech nebo v rákosí. Hnízdo je umístěno na zemi mezi řídkou vegetací nebo na trsu trávy. Samice do něj mezi dubnem a červnem klade obvykle 3 špinavě bílá až nazelenalá vejce, na kterých sedí tři týdny. O mladé se stará ještě měsíc.
Délka těla je necelých 40 cm, rozpětí křídel od 85 cm do 1 metru.
Od ostatních druhů racků je snadno rozeznatelný. Přední okraj vnějšího křídla je bílý, což je za letu viditelné na značnou vzdálenost. Tento bílý okraj je na spodní straně křídla lemován černou plochou a horní strana křídel má tmavé špičky.
Na rozdíl od jiných podobných druhů má dospělý racek chechtavý nohy a tmavý zobák zbarvené do červena. Dospělý má v létě také tmavohnědou kápi na hlavě, která se může jevit jako černá. V zimě má hlavu bílou s tmavými skvrnami u uší, zobák je červený s tmavou špičkou. Horní strana křídel je šedá.
Mladý racek chechtavý má vrchní stranu těla, hlavu a svrchní kresbu křídel výrazně rezavohnědou a konec ocasu je lemován širokou černou páskou. Nohy a zobák má žlutohnědé, zobák má tmavou špičku. Od konce září se zabarvení těla a hlavy mění, podobá se zbarvení dospělého jedince, ale křídla, nohy a zobák si zachovávají zbarvení mladého ptáka.
Příští rok se zbarvení s postupem léta stále více podobá dospělému ptáku, ocasní páska a kresba křídel bledne a nohy a zobák stále více získávají červený odstín. V zimě se zbarvení neliší od dospělců a v příštím roce jsou dospělí.
V létě loví žížaly, hmyz a části rostlin, v zimě hledá odpadky, uhynulé ryby a bere potravu, kterou mu nabízejí lidé. 

Foto a text: Karel Ženíšek

Racek chechtavý

Mysliboř 2014

V sobotu 7. září se jako každoročně uskutečnila soutěž mezi naším mysliveckým sdružením a MS Bílý Kámen – Trojan. Předpověď počasí se naštěstí nesplnila a přestože na jihlavsku prý pršelo, v Mysliboři svítilo slunce a bylo příjemně teplo.
Střelecké výkony také nebyly špatné a všichni s napětím čekali jak tradiční klání družstev dopadne. Členové našeho MS si přáli, aby dopadlo netradičně, osud však rozhodl jinak a v soutěži tradičně zvítězilo MS Bilý Kámen – Trojan. Bodový rozdíl byl sice jen zcela nepatrný, ale byl. Hospodář našeho MS Karel Kolář při vyhodnocení podotkl, že to je opravdu, ale opravdu naposled a příště zvítězíme my. Předseda Pavel Kudrna řekl, že to sousedům již příště nedarujeme. A jelikož naše významné funkcionáře je nutné respektovat, vyplynul pro ostatní na příští rok úkol. Někteří říkali, že by je měli respektovat i střelci od sousedů a příští rok nám trochu pomoci.
Soutěž o druhou chybu, kdy při druhém chybeném terči soutěžící odchází, nám ale přinesla kýženou slávu. Slavně v ní zvítězil Martin Matoušek a pozvedl naše sebevědomí.

Foto a text: Karel Ženíšek

Rorýs obecný – Apus apus

Rorýsi patří k několika málo druhům ptáků, kteří u nás pobývají jen krátkou dobu nezbytnou k rozmnožování. Přilétají až na přelomu dubna a května a už během několik dnů začínají stavět hnízda. Odlétají již koncem července nebo počátkem srpna, kdy zmizí většina ptáků, a později spatříme jen jednotlivé opozdilce.
Rorýs má tělo dlouhé přibližně 18 cm, od vlaštovek a jiřiček se odlišuje jeho tmavou barvou. Srpovitě zahnutá křídla mají rozpětí až 44 cm.
Má krátké nožky, které slouží jen k zavěšení na hrubší kolmé stěny nebo kůru stromů. Rorýsi nohy prakticky nepotřebují, protože skoro celý život tráví ve vzduchu a dokážou v letu i spát.
Samice snáší zpravidla 2 – 3 bílá vejce, z nichž se po třech týdnech líhnou slepá, holá a zcela nemohoucí mláďata. Přibližně každou hodinu je rodiče krmí. Z hnízda vylétnou za 6 – 8 týdnů a hned musejí létat stejně vytrvale jako jejich rodiče. Během několika málo týdnů po vylétnutí absolvují pouť na zimoviště v jižní nebo jihovýchodní Africe, která jsou vzdálena kolem 10 000 km od jejich středoevropského rodiště.

Foto a text: Karel Ženíšek 

Mandelík hajní

Mandelík hajní je velký asi jako kavka, dorůstá přibližně 29 – 32 cm a má rozpětí křídel 52 – 58 cm. Je azurově modrý má červenohnědý hřbet, dlouhá křídla, silný zobák a krátké nohy.
Mandelík žije v řídkých lesích a lučinách. Živí se větším hmyzem, ktterý loví za letu, také loví drobné hlodavce, žáby a ještěrky.
Hnízdí jednou ročně.
V republice bylo od roku 2000 pozorováno pouze 5 jedinců, na Vysočině se v této době jedná o první výskyt (fotografován u Brtnice).

Foto a text: Karel Ženíšek

Setkání na hájovně 2014

V sobotu 21. června se členové našeho mysliveckého sdružení s obavami dívali po zatažené obloze.
Chvilku před jednou hodinou odpoledne sice slunce vstoupilo do znamení Raka a začalo astronomické léto, ale teplota zdaleka nedosahovala letních hodnot. Navíc se každou chvilku mohl spustit déšť.
Na čtvrtou hodinu odpolední bylo naplánováno tradiční setkání u hájovny na Vrchu svatého Antonína. Při něm se pořádá grilování, soutěž ve střelbě ze vzduchovky pojmenovaná jako “Střelba ku potkanu” a hlavně si při něm naši členové a přátelé z mysliveckého sdružení Bílý Kámen – Trojan sdělují nejnovější zážitky, občas okořeněné mysliveckou latinou. Je to také příležitost pro setkání manželek a ostatních rodinných příslušníků členů i našich osvědčených honců.
Déšť se naštěstí nespustil. Pro ten případ byl připravený prostorný stan s elektrickým osvětlením, abychom mohli říci, že sice všude v okolí pršelo, ale u hájovny nám svítilo. Odpoledne se mraky začaly trhat a nesměle se na nás občas podívalo sluníčko. Možná i to přispělo k tomu, že se nás u ohně sešlo možná až padesát.
Odpoledne bylo příjemné a večer se vydařil. Perfektně naložené maso při grilování vonělo do širokého okolí a několik druhů sladkostí od manželek také přišlo k chuti. Zábava plynula a od skupinek diskutujících se občas ozval výbuch smíchu. Při “Střelbě ku potkanu” kupodivu některé ženy a dívky dosahovaly lepších výsledků než ostřílení myslivci. Těm snad chyběl hluk výstřelu, na který jsou zvyklí při lovecké střelbě.
Kdo zvítězil? Zvítězili všichni, kteří se zúčastnili. Prožili příjemné odpoledne a hezký večer ve společnosti přátel, kteří si rozumí a mají si co říci.

Foto a text: Karel Ženíšek

Tři lišky za večer


Bohyně lovu Diana má ráda našeho kolegu a kamaráda Jardu Matouška.
V pátek 30.5.2014 se vydal na večerní čekanou k “Dvořáčkovu” rybníčku a během necelé hodinky se mu podařil unikátní kousek. Ulovil postupně tři lišky. Jednalo se o již téměř dospělá liščata, která doplatila na svou nezkušenost a zvědavost.
V posledních dvou letech naši myslivci bojují s velkým přemnožením lišek, které způsobují velké škody na drobné zvěři zejména v této jarní době, kdy oba rodiče intenzivně shání potravu pro svoje potomky.
Proto je celoroční intenzivní lov lišek velmi důležitý.

Text: Karel Kolář

Odchytové zařízení na černou zvěř.


V minulých dnech jsme v naší honitbě instalovali speciální odchytové zařízení na černou zvěř. Zařízení je konstruováno tak aby do něj nemohly vstoupit dospělé kusy černé zvěře. Je přenosné dá se tedy umístit kdekoliv v honitbě.
Uvidíme v budoucnosti jestli se zařízení v praxi osvědčí a pomůže myslivcům snížit vysoké stavy divokých prasat. Na lapač budeme čerpat dotaci od MZE a plánujeme výrobu ještě dalšího zařízení.
Velký dík patří našemu kamarádovi, Tomáši Královi, který celé zařízení sám postavil a odpracoval na něm spoustu brigádnických hodin. Navíc se jedná o dílo dokonale řemeslně zpracované.

Text a foto: Karel Kolář

Setkání u Půžovy chaty


Dne 10. 5. 2014 se u Půžovy chaty sešli členové našeho mysliveckého sdružení, jejich rodinní příslušníci a hosté z MS Bílý Kámen – Trojan.
K pohodovému odpoledni a večeru přispělo vynikající pečené maso z divočáka, připravené kamarády z Bílého Kamene, soutěž organizovaná Martinem Matouškem a veselé historky vyprávěné členy obou sdružení.

Foto a text: Karel Ženíšek

Setkání u Půžovy chaty

Členská schůze


Dne 9. 5. 2014 se uskutečnila na Rounku členská schůze, na které byly vydány povolenky k odstřelu srnců, projednána příprava setkání u Půžovy chaty a veterinární opatření v souvislosti s africkým morem prasat. Po krátké diskuzi byla schůze ukončena. 

Text a foto: Karel Ženíšek 

Norování


Ve dnech 12.4. a 19.4.2014 v naší honitbě proběhlo tradiční norování. Akce se během dvou víkendových termínů zůčastnil slušný počet našich členů a myslím, že času věnovaného této akci nebudou litovat.
Za krásného počasí získali mnoho mysliveckých zážitků a nových zkušeností. Díky každoročnímu norování se nám daří držet počet lišek na únosných stavech a zároveň chráníme zaječí a srnčí populaci.

Text a foto: Karel Kolář

Výroční členská schůze


V sobotu, 29. března se na Rounku sešli členové MS Svatý Antonín – Vyskytná nad Jihlavou s rodinnými příslušníky.
V 17 hodin začala výroční členská schůze našeho MS, které se zúčastnili i hosté z MS Bílý Kámen – Trojan.

Obsáhlejší zpráva je uvedena na stránce “Výroční schůze”

Text a foto: Karel Ženíšek 

Rys ostrovid


Je to naše největší kočkovitá šelma, dlouhá až 120 cm. Výšku v kohoutku má až 70 cm a dosahuje hmotnosti do 35 kg. Samice jsou drobnější. Ocas má cca 25 cm.Rys má trojúhelníkovité uši s černými chomáčky chlupů na konci (chvostky) a černý konec ocasu. Lícní chlupy mohou tvořit licousy.
Je aktivní za soumraku, v místech, kde má klid se může ve dne slunit. Většinou ale mimo období říje odpočívá ve dne v úkrytech. V období říje je aktivní i za dne. Je značně pohyblivý, za den se dokáže vzdálit i na vzdálenosti 25 km.
Samci žijí samotářsky, ale v době páření se zdržují se samicí. Někdy se o samici uchází více samců, kteří spolu bojují. Říje probíhá v únoru a březnu, v květnu až červnu rodí samice 2–4 slepá mláďata. Vidět začnou ve třetím týdnu života. Samice kojí dva až tři měsíce a mláďata s ní zůstávají až do další říje. Pohlavně dospělá jsou po dvou letech. Rys si vytyčuje teritorium které hájí proti ostatním rysům. Jeho velikost je závislá na zazvěření prostoru a pohybuje se od desítek do několika set kilometrů čtverečních.
Při lovu rys na kořist číhá na vyvýšených krytých místech. Útočí na krátkou vzdálenost a v případě, že není okamžitě úspěšný, vzdá pronásledování po několika desítkách metrů.
Z kořisti spotřebuje až 3,5 kg masa, pak ji ukryje a v případě, že je další lov obtížný se k ní vrací.
Rys je celoročně hájený, škody jím způsobené hradí krajské úřady.

Text a foto: Karel Ženíšek 

Fota z revíru


Několik fotek, které v honitbě pořídil Tomáš Král.